Časopis Přítomnost

Radek ŠPICAR (viceprezident SPČR) - Rozhovory v Přítomnosti

Rozhovor nejen o euru, elektromobilech a energetice Euro, elektromobilita a energetická krize.

Tři témata na písmeno E spojená dnes velmi často s Radkem Špicarem. Před časem se vydával na výpravy po Česku a vysvětloval lidem, co se to v tom Bruselu děje, jak to tam chodí a k čemu je nám to dobré.

Celý článek a další texty, data, analýzy a rozhovory k tématům budoucnosti naleznete na www.pritomnost.cz

Mikuláš MINÁŘ (zakladatel Milionu chvilek pro demokracii) - Rozhovory v Přítomnosti

Je vůbec možné spojit lidi pro to, aby šli za konkrétní vizí či myšlenkou, která je sjednotí zleva i zprava? Není výsledkem iniciativy Milion chvilek spojení lidí proti, a sice proti jedinému politikovi?

Souhlasím i nesouhlasím. Je pravda, že významným motivem Milionu chvilek bylo, že spojoval lidi proti něčemu. A je to vlastně pochopitelné. Je snazší spojit se proti něčemu, co je všem jasné, že je špatně a že je potřeba se tomu postavit. Bylo to snazší i díky tomu, že bylo zlo jasně pojmenované. 

 

Rozhovor a další články k tématu najdete na www.pritomnost.cz 

Fawad NADRI (obchodník) - Rozhovory v Přítomnosti

Pákistán je větší problém, než Tálibán.
Rozhovor nejen o Pákistánu a terorismu.

HOST: Fawad Nadri
Moderuje: MUDr. Martin Jan Stránský
Nahráno: 10. 9. 2021

***

Přihlaste se k odběru videí a již Vám neunikne žádný zajímavý rozhovor.
Časopis Přítomnost: http://www.pritomnost.cz/​
Společnost Ferdinanda Peroutky: https://ferdinandperoutka.cz/​
Další podcasty naleznete zde: https://www.pritomnost.cz/rubrika/podcast/

Zůstaňte s námi ve spojení a sledujte médium, kterému můžete důvěřovat (již od roku 1924):

Instagram: https://www.instagram.com/casopis_pritomnost/
Facebook: https://www.facebook.com/casopis.pritomnost
Twitter: https://twitter.com/Pritomnost_CZ

Mikuláš PEŠTA (historik) - Rozhovory v Přítomnosti

V rozhovoru s Mikulášem Peštou, historikem působícím v Ústavu světových dějin (FF UK), se zamýšlíme nad tím, jak velký rozdíl je věnovat svou energii do boje, nebo ji směřovat do tvoření něčeho nového. Než s něčím bojovat, je možná lepší na to zapomenout, nekomentovat a nijak dál to neposilovat. Jinou polohou je potom obrana. Shodujeme se, že žijeme ve zlomové době, kdy je potřeba nalézat úplně nové cesty a inspiraci pro budoucnost. To je práce pro nás. Pracovat na sobě a být užitečný celku, jak to jen dokážeme.

 

***

Přítomnost přináší podcasty k zajímavým příběhům, aktuálním tématům, osobnostem a regionům. Pravidelný pořad časopisu Přítomnost je součástí připravované knihy Laboratoř myšlenek, která přináší rozhovory se šedesáti osobnostmi z oblasti české kultury, veřejné sféry a ekonomiky. Vždy ve dvanácti otázkách hovoříme o životních příbězích, praktických zkušenostech z různých odvětví lidské činnosti, ale zejména se dotazujeme na budoucnost, myšlenky a inspirace pro naši zemi.

 

www.pritomnost.cz

Jan SÝKORA (japanolog) - Rozhovory v Přítomnosti

Jan Sýkora pracuje v Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá sociálně ekonomickými a intelektuálními dějinami předmoderního a moderního Japonska a vybranými problémy současné japonské společnosti. Je autorem řady publikací o japonském myšlení a aktuálních otázkách soudobých japonských dějin. Kromě Univerzity Karlovy často přednáší i na zahraničních univerzitách (Oxford Books University, Lund University, Universität Heidelberg, Ruhr Universität, Jagiellonian University, Ósaka University, Kansai University).

V dnešním podcastu se ptáme na význam slova samuraj a jak rozumět tomu, kdo byli samurajové?

„Samurajové při sobě sice nosili atributy moci – dva meče – ale fakticky nebojovali! Samurajové vykonávali státní správu. Správně bychom slovo samuraj tedy měli překládat jako ‚služebník‘ spíš než ‚bojovník‘. Samurajové tehdy měli stejnou roli, jakou dnes mají naši úředníci.“

Ptali jsme se také, co je pro Českou republiku na Japonsku inspirující, a naopak co je zajímavé na České republice pro Japonce? Mohou obě země spolupracovat v oblasti nových technologií?

„Česká republika má co Japonsku nabídnout právě co do talentů. My máme myšlenky, které Japonci dovedou k dokonalosti. Japonci jsou mistři v aplikačních technologiích. Díky své preciznosti a kapitálu dotáhnou projekt k dokonalosti. Ale co jim chybí (a my to máme), to je myšlenka a improvizace.”

V české politice máme politika, který je představitelem japonské kultury. Zeptali jsme se proto, kolik toho mají líbivá hesla strany, v níž působí, společného s japonskou kulturou?

„Myslím, že tento politik si bere Japonsko za příklad proto, že si uvědomuje, že většina Čechů vůbec nic o Japonsku ve skutečnosti neví. Český volič má ale proti těmto populistickým heslům alternativy. Má na výběr, a je jenom na něm, jak vše dokáže rozklíčovat. Každopádně v Japonsku je každému jasné, že tento politik je populista, a za politika ho tam nikdo ani neuznává.“  

***

Přítomnost přináší podcasty k zajímavým příběhům, aktuálním tématům, osobnostem a regionům. Pravidelný pořad časopisu Přítomnost je součástí připravované knihy Laboratoř myšlenek, která přináší rozhovory se šedesáti osobnostmi z oblasti české kultury, veřejné sféry a ekonomiky. Vždy ve dvanácti otázkách hovoříme o životních příbězích, praktických zkušenostech z různých odvětví lidské činnosti, ale zejména se dotazujeme na budoucnost, myšlenky a inspirace pro naši zemi.

 

www.pritomnost.cz

 

Otakar SCHLOSSBERGER (odborník na finanční trhy) - Rozhovory v Přítomnosti

Současnost a budoucnost družstevních záložen 

V dnešním podcastu hovoříme s panem Otakarem Schlossbergerem, děkanem Fakulty ekonomických studií, odborníkem na platební styk a služby, finanční právo a regulaci finančních trhů. Ptáme se, jaká je praktická zkušenost s fungováním družstevních záložen? Jaký význam má slovo kampelička, jež se dodnes objevuje na fasádách v obcích po celé České republice?

 

Dále jsme se zeptali: „V dnešním moderním světě se pomocí různých digitálních platforem sdílí peníze mezi lidmi, ať už je to moderní forma crowdfundingu nebo mají lidé možnost půjčovat peníze lidem. Dá se říct, že jde o obdobu dřívějších družstevních záložen? Jak dnes fungují?“

 

***

Rozhovory v Přítomnosti přináší Podcasty k zajímavým příběhům, aktuálním tématům, osobnostem a regionům. Pravidelný pořad časopisu Přítomnost je součástí připravované knihy Laboratoř myšlenek, která přináší rozhovory se šedesáti osobnostmi z oblasti české kultury, veřejné sféry a ekonomiky. Vždy ve dvanácti otázkách hovoříme o životních příbězích, praktických zkušenostech z různých odvětví lidské činnosti, ale zejména se dotazujeme na budoucnost, myšlenky a inspirace pro naši zemi.

 

www.pritomnost.cz

Pavel DVOŘÁK (historik a kurátor) - Emil Zátopek - Rozhovory v Přítomnosti

„Společnost si z Emila Zátopka udělala legendu, nezdolného poloboha, kterého nic nemůže udolat. A najednou přichází lidské selhání, které je ale podle mě v mnoha ohledech pochopitelné,“ říká historik a kurátor Pavel Dvořák, který v Lašském muzeu pečuje o Zátopkův odkaz.

 

Rozhovory v Přítomnosti přináší podcasty k zajímavým příběhům, aktuálním tématům, osobnostem a regionům. Pravidelný pořad časopisu Přítomnost je součástí připravované knihy Laboratoř myšlenek, která přináší rozhovory se šedesáti osobnostmi českého prostředí kultury, veřejné sféry a ekonomiky. Vždy ve dvanácti otázkách hovoříme o životních příbězích, praktických zkušenostech z různých odvětví lidské činnosti, ale zejména se dotazujeme na budoucnost, myšlenky a inspirace pro naši zemi.

 

www.pritomnost.cz 

 

Michaela PIXOVÁ (sociální geografka) - Rozhovory v Přítomnosti

„Především si musíme uvědomit, že růst můžeme už jenom uvnitř sama sebe,“ říká k tématu udržitelnosti a klimatické změny sociální geografka Michaela Pixová.

 

Michaela Pixová vystudovala sociální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, je vysokoškolská učitelka. Dříve pracovala jako komunikační koordinátorka Klimatické koalice.

Veronika MOKREJŠOVÁ a Jiří ZEMAN (ekonomové) - Rozhovory v Přítomnosti

Plýtvání potravinami je zlo, ale motivace je na každém z nás. Rozhovor nejen o plýtvání potravinami a globální ekonomice.

HOST: Veronika Mokrejšová a Jiří Zeman z Vysoké školy ekonomické v Praze Moderuje: MUDr. Martin Jan Stránský
Nahráno: 15. 7. 2021

Veronika Mokrejšová a Jiří Zeman působí na Katedře mezinárodního podnikání, na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své výzkumné i pedagogické činnosti se zabývají především otázkami maloobchodu s akcentem na téma potraviny. Od roku 2014 svou vědecko-výzkumnou činnost zaměřili v úzkém specializovaném týmu na téma plýtvání potravinami. Rozhovor mimo jiné představuje tři základní motivace pro boj proti plýtvání: ekonomickou, ekologickou a morální.

***

Přihlaste se k odběru videí a již Vám neunikne žádný zajímavý rozhovor. Časopis Přítomnost: http://www.pritomnost.cz/​
Společnost Ferdinanda Peroutky: https://ferdinandperoutka.cz/​
Další podcasty naleznete zde: https://www.pritomnost.cz/rubrika/podcast/

Zůstaňte s námi ve spojení a sledujte médium, kterému můžete důvěřovat (již od roku 1924):
Instagram: https://www.instagram.com/casopis_pritomnost/
Facebook: https://www.facebook.com/casopis.pritomnost
Twitter: https://twitter.com/Pritomnost_CZ

Blanka ZELENÁ (archeoložka) - Rozhovory v Přítomnosti

Ocitáme se v jiné zemi. V období keltského kalendáře nazývaného Lughnasad tak přibližujeme naši zemi z pohledu keltské kultury a jejich pojetí života. Lughnasad tvoří tradiční oslava období sklizně, dnešních dožínek, které se pořádají jako poděkování za úrodu. Dnes se také říká, že chléb je boží dar a podobný princip platil již dávno. Duchovní svět byl pro Kelty běžnou součástí života. Jaký je odkaz naší zemi? Kdo jsou to druidové? Jaký je význam keltského kalendáře?

 

V areálu archeologického keltského skanzenu v Nasavrkách hovoříme s Blankou Zelenou, která se zabývá archeologií se zaměřením na keltskou kulturu. V třicetiminutovém rozhovoru se objevuje mnoho zajímavých otázek, nových poznání, historických souvislostí i inspirace do dnešní doby. Hovoříme o souladu života s přírodou a biorytmu přírody, jak ho vnímali Keltové a všichni naši předkové. Jako bychom v tom slyšeli mnoho otázek dnešní doby. Hovoříme o kulturních souvislostech Lughnasad, které jsou takřka totožné z dnešním tempem doby, ale jsou dědictvím Keltů. Zmiňujeme příklady keltských inovací, které dodnes používáme, například ovčácké nůžky nebo kružítko. Jak začali Keltové používat železo a další materiály? Prostředí archeologického skanzenu přitom ukazuje mnoho keltských technik v praxi. V autentickém prostředí můžete poznat podstatu jejich života a přiblížit se více části vlastního DNA. Je totiž nesporné, že česká krev obsahuje prvky této tvořivé kultury.

 

„Často se říká, že jsme taková kreativní směska, „oříšci“, složení z různých DNA národů, které prokazatelně nechávaly na našem území odkaz. Keltští jsme nejspíš v tom, že se snažíme dbát o takovou volnost a svobodu, možná tak trochu „švejkovat“ a zařídit si některé věci po svém. Co máme doložené z historie je, že se keltský národ nedokázal pořádně sjednotit. Gaius Julius Caesar se spojil s jedněmi proti druhým a později bylo již pozdě cokoli řešit . . .“, říká v rozhovoru archeoložka Blanka Zelená. Velká část odpovědí na otázky jako by se dotýkala současnosti, kdy můžeme hledat pozitivní i negativní pohledy na naše dnešní chování, jednání, spolupráci, rozvrácenost či solidaritu.

 

V otázce týkající se odkazu Keltů se dozvídáme následující: „Keltské stopy jsou zřejmé v mytologii nebo místních názvech, například v názvech pohoří nebo některých řek, například Albis – Labe jako Bílá řeka, Isara řeka Jizera jako Bystrá řeka. V jiných zemích například pohoří Ardeny – podle bohyně Arduina.“ 

 

Jak vznikl název naší země? Kdy bude megalomanský projekt keltského skanzenu hotov? Co bychom se měli od Keltů učit v dnešní době? Poslechněte si.

 

Každoročně můžete poznat keltskou kulturu při tradičním Festivalu Lughnasad, který je ukázkou řemesel, života, produktů nebo keltsko-římských bitev, Římané versus Galové.

 

Země Keltů – archeologický keltský skanzen

Naším cílem je vybudování rekonstrukce keltského oppida, pravěkého města, spadajícího do období přibližně 1. stol. před naším letopočtem. Vzhled staveb včetně jejich rozmístění je založen na soudobých archeologických poznatcích. Vstupní brána a navazující kamenné opevnění mají svoji předlohu na nedalekém oppidu České Lhotice. Konstrukce obytných budov vycházejí z nálezových situací v Čechách. Menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a podle znalostí typově srovnatelných staveb. I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba našeho keltského města jen jednou z možných interpretací. Na výstavbě se významnou měrou podílí dobrovolníci, část je vytvářena experimentálně. Více na www.zemekeltu.cz

 

Lughnasad

Lughnasad je jedním z osmi hlavních keltských svátků. Jeho smyslem je uctít Matku Zemi a poděkovat jí za úrodu, kterou poskytla. Takže jsou to takové keltské dožínky. Podle tradice oslavy začínaly kolem 1. srpna a slavilo se celý týden. Součástí nebyly jen děkovné obřady, ale také velký trh, na který se sjeli lidé z širokého okolí. Byla to příležitost k setkání starých známých, ale i k vytvoření nových přátelství.

 

Festival Lughnasad v Nasavrkách pořádá nezisková organizace Boii, z. s. Organizace byla založena v roce 2002 s cílem zachovat a prezentovat veřejnosti keltské kořeny v Nasavrkách a okolí. Od té doby se aktivity spolku rozrostly, ale hlavní cíl činnosti zůstává stejný – usilujeme o uchování historických tradic v regionu i celé České republice a o rozvoj dobrovolnictví a občanské společnosti. Další informace naleznete na www.boii.cz. Festival keltské kultury v Nasavrkách je mezinárodní akcí, která uchovává keltské kořeny jakožto důležitou součást kulturního dědictví moderní Evropy. V pestrém programu spojuje zábavu s poznáním a vzděláváním a rozvíjí hodnoty dobrovolnictví a občanské společnosti. Více na www.lughnasad.cz