
5.7K
Downloads
67
Episodes
V roce 1924 začal vydávat Jaroslav Stránský, dědeček dnešního vydavatele Martina Jana Stránského, politický týdeník Přítomnost. Šéfredaktorem se stal mladý novinář Ferdinand Peroutka, podporovaný Tomášem G. Masarykem. Na stránkách revue publikovala celá plejáda demokraticky smýšlejících autorů zvučných jmen: Karel Čapek, Milena Jesenská, Eduard Bass, Karel Poláček, Richard Weiner, Václav Černý, Otokar Fischer, Jaroslav Stránský. Přítomnost si záhy získala vysokou prestiž a stala se nejuznanějším politickým časopisem své doby. V červnu 1990 začala vycházet Přítomnost pod vedením Petra Pitharta v novinovém formátu jako měsíčník, roce 1994 se stala přílohou Literárních novin, k nimž byla přidávána každou první středu v měsíci. Po návratu do Československa navázal MUDr. Martin Jan Stránský na rodinné tradice a v lednu 1995 sám začal vydávat Novou Přítomnost jako měsíčník, o rok později i v anglickém překladu pod názvem The New Presence. Za založení časopisu obdržel v roce 1996 cenu Masarykovy akademie umění za uměleckou tvůrčí činnost. Chcete se o Přítomnosti dozvědět více? Navštivte nás na našich stránkách: → https://www.pritomnost.cz/o-nas/
Episodes

Tuesday Sep 21, 2021
Jan SÝKORA (japanolog) - Rozhovory v Přítomnosti
Tuesday Sep 21, 2021
Tuesday Sep 21, 2021
Jan Sýkora pracuje v Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá sociálně ekonomickými a intelektuálními dějinami předmoderního a moderního Japonska a vybranými problémy současné japonské společnosti. Je autorem řady publikací o japonském myšlení a aktuálních otázkách soudobých japonských dějin. Kromě Univerzity Karlovy často přednáší i na zahraničních univerzitách (Oxford Books University, Lund University, Universität Heidelberg, Ruhr Universität, Jagiellonian University, Ósaka University, Kansai University).
V dnešním podcastu se ptáme na význam slova samuraj a jak rozumět tomu, kdo byli samurajové?
„Samurajové při sobě sice nosili atributy moci – dva meče – ale fakticky nebojovali! Samurajové vykonávali státní správu. Správně bychom slovo samuraj tedy měli překládat jako ‚služebník‘ spíš než ‚bojovník‘. Samurajové tehdy měli stejnou roli, jakou dnes mají naši úředníci.“
Ptali jsme se také, co je pro Českou republiku na Japonsku inspirující, a naopak co je zajímavé na České republice pro Japonce? Mohou obě země spolupracovat v oblasti nových technologií?
„Česká republika má co Japonsku nabídnout právě co do talentů. My máme myšlenky, které Japonci dovedou k dokonalosti. Japonci jsou mistři v aplikačních technologiích. Díky své preciznosti a kapitálu dotáhnou projekt k dokonalosti. Ale co jim chybí (a my to máme), to je myšlenka a improvizace.”
V české politice máme politika, který je představitelem japonské kultury. Zeptali jsme se proto, kolik toho mají líbivá hesla strany, v níž působí, společného s japonskou kulturou?
„Myslím, že tento politik si bere Japonsko za příklad proto, že si uvědomuje, že většina Čechů vůbec nic o Japonsku ve skutečnosti neví. Český volič má ale proti těmto populistickým heslům alternativy. Má na výběr, a je jenom na něm, jak vše dokáže rozklíčovat. Každopádně v Japonsku je každému jasné, že tento politik je populista, a za politika ho tam nikdo ani neuznává.“
***
Přítomnost přináší podcasty k zajímavým příběhům, aktuálním tématům, osobnostem a regionům. Pravidelný pořad časopisu Přítomnost je součástí připravované knihy Laboratoř myšlenek, která přináší rozhovory se šedesáti osobnostmi z oblasti české kultury, veřejné sféry a ekonomiky. Vždy ve dvanácti otázkách hovoříme o životních příbězích, praktických zkušenostech z různých odvětví lidské činnosti, ale zejména se dotazujeme na budoucnost, myšlenky a inspirace pro naši zemi.
Comments (0)
To leave or reply to comments, please download free Podbean or
No Comments
To leave or reply to comments,
please download free Podbean App.